Řezníkova žena

Řezníkova žena
Se každý večer maže husím sádlem
Řezník není doma a ona sedí nahá před zrcadlem
Tichoučce se usmívá a víčka se jí nervozitou chvějí
A Řezník sedí u piva a za chvilku se objeví ten její

Řezníkova žena
Otevírá dveře do lednice
Pro láhev vína a pro dvě prázdné sklenice od hořčice
Opatrně nalívá a za záclonou kouří cigaretu
A Řezník sedí u piva a Zahradník tam má být s ním, ale je ? tu s ní

A ruce mu voní po růžích
A je tu jen pro ni
Je šťastný
Že je s ní

Řezníkova žena
Už slyší jak se venku ve tmě probouzejí ptáci
Vedle chrápe Řezník a Zahradník se černou nocí za svou ženou vrací
A ona potichu se usmívá a potichu pak do polštáře brečí
A stejně potichoučku kouří i když ví, že ji ticho spíš zabíjí, než léčí

Řezníkova žena
Je unavená
Unavená