Zvonění

Tón se měl odlít zvoněním
kovem mluví, mluví pustiny
zvony hlásí odlet hlasů lásky
přímo k nám
zvedá ruce, ruce k ozvěnám

Stojí tu sám

Opustil, co povědět chtěl
zvonění
ptá se proč je slunečný den
zvonění

Běží k duhám, duhám barevným
hadí nektar, úsměv tvůj
zbav se jedu, poznáš co je začít
je-li mysl břímě, štěstím naplní

Zvonění

Ledová hráz roztéká nám
zvonění
miloval snad ten hlas
zvonění

Zvony v ozvěnách
postoupí k nám jen ve větách
postoupí ve větách
postoupí k nám