Zloděj

Jsem tečnou co se v bodě lidí dotýká
někdy jen stojím jinkdy pospíchám
jsem občas trochu zloděj lidi odmykám
když do nich kouknu málem nedýchám

Co je tam příběhů, krásně groteskních
co je tam snů a tmavých tůní
i talent na něhu, vůle netesknit
i křídla pro budoucí únik

Jsem tečnou co je v bodě s lidmí spojená
mé oči, sluch a řeč jsou šperháky
tím stal se ze mě zloděj zatím bez jména
však nejsem zloděj jen tak nějaký

Lidi odmykám klíčem souznění
má každý člověk jiný kód
i když mi utíká, nic tím nezmění
vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád
různé světy jsou tam
sám si říkávám, když jdu spát
co já jen v sobě mám

Já našel v lidech závan snílka s géniem
i moudrost vedle příštích nadobů
klíčem se víno stává, když si připijem
tak občas najdu prázdnou nádobu

Rád lidi odmykám líčem souznění
má kdyždý člověk jiný kód
i když mi unikáš, nic tím nezměníš
vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád
různé světy jsou tam
sám si říkávám, když jdu spát
co já jen v sobě mám

Tak se do lidí dívám rád
různé světy jsou tam
sám si říkávám, když jdu spát
co já jen v sobě mám