Jen tak dál

Milióny těl bloudí zemí
a marně hledaj lásku svou,
poznáš je,že jsou bledí
a světem chodí s hlavou skloněnou.

V myšlenkách bloudím dnem i nocí
a stále horší pocit mám
kdekdo se mačká v malejch kotcích
a kdekdomu je málo velkej chrám.

Snad je láska svedla z cesty,
sna je ďábel poňoukal,
někomu něco štípnout z vesty,
hodinky,prachy a tak dál.
Jen tak dál.

Kdybych tak znal kdo za to může,
odkud jdou kudy a kam,
snad ďábel sám je svléká z kůže,
a nad hrobem krepčí sám satan.

Milióny těl bloudí zemí
a duší černou jako troud,
těžko už je někdo změní,
těžko ani boží soud.

Všechno je to stejně dávno v síti,
co si budem povídat,
někoho sněd štěstí za ocas chytí,
a může si jít s holkama zazpívat.

Někdo má víc,někdo zas méně,
čerstvý kafe mlejnek namele,
hromada z nás skončí vždycky stejně,
takže ať je v baru vesele.

Jen tak dál!