Padám

Já stokrát jsem to zkoušel jít dál
A mít ve svý duši mír a klid
Já stokrát tebe chtěl jsem míti rád
Nic víc
Já stokrát jsem si vysnil krásný den
Kdy budu moci jenom s tebou být
To jsem se nevýslovně sek

Já často dělal né moc rád spoustu
Různejch věcí v domnění že to tak chceš
Já mockrát jsem měl právem vážně strach
Že mi lžeš
Ja mockrát seděl v koutě sám a sám
Jako ten vopuštěnej pes
Tak hluboce jsem tedy kles

Padám, padám, padám
Snad už to nejde níž
Padá padá padá
U dna stále blíž
Padá padá padá
Mám nebo nemám v tom jet dál?

Jó, když se tě jen náhle dotknu je to stejný
Jako by tě uškrtil had
Tvý tělo nádherný je nedobytnej hrad
Z tvejch očí vyzařuje zvláštní zář
Jde z nich nepříjemnej chlad
Nejhorší je, že tě mám moc rád

Tak k sakru
Co to se mnou je?