Zavolej

Ještě je tolik písní co jsem nikdy nehrál
A tolik akordů co vůbec neumím
Tisíce hezkých prvních slok
A já v nich bloudím jako cvok
A často nevím kudy dál
A mezi básníky mě taky nikdo nezval
Dávno si nemyslím že všemu rozumím
Člověk by neměl zůstat sám
Dneska už těžko spočítám
Kolikrát brečel jsem a kolikrát se smál

Zavolej
Prosím tě zavolej
Zavolej že ti smutno je
A proč ti duše spadla do hnoje
Tak zavolej
Klidně mi zavolej
Zavolej třeba pro radost
Člověčí lásky přece není nikdy dost
Proto mi zavolej

Jsem tulák prostoru i všech časových pásem
Na Mléčné dráze červený trpaslík
Na cestě z noci do rána
Potkávám Aldebarana
A do tmy volám chvilku stůj
Možná že jednou jedna řekne jenom tvá jsem
Abych ji hýčkal a ze všech trablů svlík
Té holce hodné úžasu
Zapletu růže do vlasů
A řeknu lásko moje navždy budu tvůj

Zavolej
Prosím tě zavolej
Zavolej že ti smutno je
A proč ti duše spadla do hnoje
Tak zavolej
Klidně mi zavolej
Zavolej třeba pro radost
Člověčí lásky přece není nikdy dost
Proto mi zavolej