Mrak

Mrak


Svítá
Už svítá
Svítá

Světlo prostupuje mnou, skrze mojí páru,
Bolest se stává bezúčelnou, bez tvaru.
Nedotkneš se mne, jsem příliš vysoko,
Pochopíš, až ti bude pršet na hlavu.
Světlo mne trhá na kusy, tvořím stín na zemi,
Ty se zrovna budíš a převaluješ se v posteli.
Nad sebou mám všechny ty, co už zemřeli,
Ty máš pod sebou peklo a vstáváš do školy, je pondělí.

Svítá
Už svítá
Svítá

Světlo prostupuje mnou, když vycházíš ze dveří,
Jsem průhlednej, když si mě prohlížíš.
Visím ve vzduchu, pohybuju se všude nad Tebou,
Zčerná moje tvář, zvedá se vítr, proč se schováváš?!

Hledáááám
Tě
Hledám Tě (vysokej zvuk--) mezi stromy, mezi domy,
Mezi lidmi, ve tmě, ve světle, ve světě, kde jsi?
Hledám Tě, nenacházím Tě, prším.
Budu Ti blíž, i když ve formě vody, chci Tvoje kudrnatý vlasy.
Kde jsi?!

Stmívá se
Stmívá