Sedím V Kavárně

Pozdravil sem, našel místo, sedl sem si a objednal si
Kafe, kafe, nic jinýho nepřeju si.
Z igelitky vytahuju co jinýho než bílý roucho,
Na který se chystám psát to, co teď slyší tvý ucho.
Nevnímám ruch okolo, dostávám totiž nápoj,
Poděkuju, venku se zase předvádí konvoj.
S nepochopením pro měšťáky znova sklápím hlavu,
A z dálky poslouchám špatnou zprávu.
Že už nemaj další kávu a že jim došel cukr,
Vyjdu před východ a z chodníku vyrvu budr.
Zajdu zpět a položím ho vedle sebe,
Pro zaplacení účtu pro tenhle tejden.
Ostatní hosti, si šeptaj cosi, o dnešní akci,
A já mám od kafe už prázdnou sklenici.
V palici brutální tlaky, potřebuju kofein,
Bez něho nenapíšu ani blbej popovej refrén.
Přichází ke mě Edosh, já mu sděluju neštěstí,
A on, že dá asi šéfovi pěstí.
To nevěstí nic dobrýho, asi půjdem jinam,
Bez kafe tu nevydrží ani jeden widlák.
A tak sedím v kavárně, a nemám vlastně ani prachy,
Potichu se zkusim zeptat aspoň bráchy.
Ale on nemá taky, že prej sem ho měl dnes zvát,
A servírka na nás akorát tak začne zhola řvát.
Jak že si to představujem, že musí platit taky nájem,
Po odchodu z kavárny by o nás měla policie zájem.
A tak zkoušíme uhrát aspoň remízu,
Jestli by nám to nenapsala, až budeme mít příště žížu.
A ona ať jí vylížu píču, že na to nemá nervy,
Zvedá telefon a volá šéfovi nahlásit škody.
No tak sorry, bohatej sem z nebe nespad,
A tak věci nabírají zase zajímavej spád.


Sedím v kavárně, dal sem si jen jedno kafe,
Sedím v kavárně, tak se mi už chce spát.
Sedím v kavárně, nemám žádný prašule,
Dal sem si kafe, chce se mi zase srát.
Sedím v kavárně, dal sem si jen jedno kafe,
Sedím v kavárně, nechce se mi zdrhat.
Sedím v kavárně, nemám prachy, no ty vole,
Bez peněz do Kutný Hory nelez, yeeeees.



No to je konec, přece nemůžu uprchnout,
Bez zaplacení, zkusím se poptat o korunu sousedů.
Edosh tu dívku shledává zase levnou,
Já jí však dávám dost dobře najevo, že po ní jedu.
Zeptám se na ty prachy, ona mi facku vlepí,
Že prej sem se nejdřív měl zeptat na číslo.
No ty píčo, ty seš ta, která za mě platí,
Tak tady není čisto, du se zeptat na jiný místo.
Na terase sedí, spíš leží postarší dáma,
Má snad tunu, ale občas si dám taky šunku.
Takže nechám pruzení a zeptám se po obnosu,
Že prej ať vypadnu, nebo dostanu do nosu.
Asi dělám ostudu svýmu jménu, je to tak,
Nemám prachy, sem úplně blbej widlák.
Avšak není widlák jako widlák, zkouší to Edosh,
Jde prozkoumat v rohu tamten koš.
Je tam papírek od zmrzky, co vyhodily ženský,
Kterejch se de zeptat na vytoužený penízky.
Rozpozná v xichtech svazky příbuzenský,
Tam kupodivu seděj naše matky.
Dostáváme se do zápletky, celej klub už to ví,
To je to znamení, kdy všechna sranda končí.
Všichni už ví, že tyhle dva widláci sou chudý,
A že za ně rodiče musej platit dluhy.
Mezitím přichází šéf, bere kafe z vlastní zásoby,
Že prej sou nejdůležitější hosti.
A tak sajem prachy z matek a objednáváme další,
A písmenka na papír už se zase rychle hemží.
Dopíšu text, odcházím ze dveří, servírka nevěří,
Že se to všechno doopravdy zaplatí.
Odcházíme na bus, matky to zase jistí,
Nastupuju a konečně domů si to svištím.