Země pohádek

Jedenkrát za dlouhý čas
nebe otvírá svou náruč.
Duha září oblohou,
zvony zní a z dálky nesou
živý sen, který se ti zdál,
jak procházíš bránou,
ze všech stran zní dětský smích
a v duši mír zas vnímáš najednou.
Tak jen vítej v zemi pohádek,
beze zloby, bez hádek,
v zemi co nemá konec ani začátek.
Tak jen vítej...


Ref.:
Země pohádek, zázraků
země dětských snů a přání.
Všichni jsou zvaní, jen račte dál,
bránu vám otvírá sám pan král.
V zemi své vítej nazpátek,
tady nezůstává nikdo sám,
v zemi pohádek láska zvítězí,
ve svém srdci cítíš kudy jít.

To, o čem se vám jenom zdá,
po čem každý tajně touží,
v zemi jiné - právě tam,
děti už dávno všechno znaj.
Tak jen vítej v zemi pohádek,
beze zloby, bez hádek,
v zemi co nemá konec ani začátek.
Tak jen vítej...

Ref.:
Země pohádek, zázraků
země dětských snů a přání.
Všichni jsou zvaní, jen račte dál,
bránu vám otvírá sám pan král.
V zemi své vítej nazpátek,
tady nezůstává nikdo sám,
v zemi pohádek láska zvítězí,
ve svém srdci cítíš kudy jít.

Země pohádek, zázraků.