Rozpoutej pouta

Vzduch jemně hladí, prostor plyne kolem

Oblaka protíná, chvění větru ve vibracích se v očích odráží

Křídly paprsky svádí, bílý jak sníh

Věčností prolétá od počátku sám, jediný pocit vnímá



Let se skončil volným pádem, dno propasti blízko v chvíli

Zase dav v ulicích hučí, hlava říká slova hlavě

Spojení, síla vzrůstá - rozpoutej pouta

Chycen do sítí smrti, Černá mříž přikryla záda

Leží spoután na rukou a nohou, tma začíná zakrývat víčka – pokušení



Když zaslechne šum perutí je už pozdě

A stejně slepý netuší, kam uhne druh, co na něj stále čeká

Úder do hlavy, první dotek, zároveň i poslední

Co začínal se dávno předtím



Slunce zhaslo jenom tma jako chlad se do těl vkrádá

Znamení, že svět se blíží, zase hlasy v hlavě křičí

Svědomí, pocit štěstí – rozpoutej pouta

Jak dva slepí orli před pádem řítí se, svět oči ztratil

Sám se sebou zavřen v kobce, každý do poslední chvíle než platil

Věří, že pravda není jen to, čemu věří sám



Každej to dělá, denně se vidí

Násilí, moc, ničení, brutální sex

Lhaní, lačnost po krvi, chtíč, chaos

Touha po svobodě Ha Ha Ha



Teď tu mříž zlomit zkus – rozpoutej pouta! …