Píseň hořícího holuba

Nebe, tak modrý nebe
I když vím, že hořím, něco mě zebe

Co se to stalo
že jsem se vznítil?
Takovej strach a bolest
nikdo nepocítil

Ale ještě mám oči
a krev se točí
Ne – ona se vaří
do mraků se mi to už asi nepodaří

Ale očima ještě vidím
ožehlý mraky a duše nad nima
co je mi to platný
když hořím a zároveň je mi zima?

Ale proč?
"Pro slepičí kvoč"
chechtaly se slepice dole na dvoře
"Ale já za to nemůžu", šeptal holub
"Holubí Bože, to chceš opravdu, abych uhořel?"

Asi ano.
Ale co jsem?
Co tedy doopravdy jsem?
Jsem anděl, ďábel nebo padající hvězda?

Už je to asi jedno.
Hořím a padám.
Jsem hřích? Jsem zločin? Jsem malá smrt?

Chci ještě zpívat
Chci zpívat o lásce a o tom, že oheň bolí
Jenže už mi to asi nikdo nedovolí

Takže zobákem rozžhaveným do hlíny?
Nebo hrudníkem do žlabu?
Dobře.
Co se to stalo se Zemí?