Tažení kněze Jana

Už sedmé léto hnijem v zemi
pod praporem bláznivého Jana
už sedmé léto hnijem v děrách
hlínu ve vlasech za nehty
ve zbroji
živoucí mrtvoly

Už je to dávno
co vyšli jsme
z bohatých měst
ze země meče
to Janova síla zas dál nás vleče

Už je to dávno
co vyšli jsme
z bohatých měst
v barevném roji
ve válečných sedlech
na rychlých koních
ve vzácné zbroji

Teď v blátivých brodech
hlínu mačkáme v pěst
čekáme boj
ale už dávno snědli jsme koně
ztratili zbroj
kdybys nás tak někam doved
ale ty se jen modlíš

Nevidíš, že praporce visí zplihle
jak chocholy velmožů
jako bys na nás zapomněl
co tady v krajině bez masa
bez stmívání a bez úsvitu
po sedm let zalezlí v děrách
hlínu ve vlasech za nehty
ve zbroji

Pancíře pukají chladem
přilbice sežral mráz
hlínu ve vlasech za nehty
ve zbroji živoucí mrtvoly
vlečem svoje těla
za noci přes den
a ze dne znovu do šera