"Teď jděte v pokoji"

Řekl ten v komži seshora davu
vánočním lidem.
Teď tě mohu vidět každou noc.
Viděl jsem slova: Svobodu nebo smrt
vymyslel jsem je. Jsou to sestry.
Když ke mně po schodech kráčel Duch
měl jsem zrovna křeč ve výtahu dolu
střeva.
Sem nesmírně udivenej
bratře
život.
Hele – říkám to
a můj život je abeceda. Nedělám nic
organizuju slovní hmotu
už jen co mi řeknou buňky.
Ožehlej mozek.
Moje mafie.
Říkal jsem: Svobodu nebo smrt.
Chtěl jsem a hledal. A teď vím jsou to sestry.
Spím s nima. V jednom bytě. V takovým menším
pokojíku.