Magor

1.
Magor na poušti
síly ho opouští.
Žízní umírá,
kdo ho teď sezbírá.
Vsadil se s kámošem
kreténem Lubošem,
zda na poušti bez pití
je možné přežití.

R:
Slunce pálí,
vítr do očí písek fouká.
On se válí,
na zemi s pískem v očích kouká.
Slunce pálí,
vítr do očí písek fouká.
On se válí,
na zemi s pískem v očích kouká.

2.
Vzpomínal na vodu
pak na svou hospodu,
kam dříve chodíval
s Lubošem chlastával.
Tenkrát se vsadili
před všemi debili
o velmi silný líh,
že na poušť jde jeden z nich.

R:

3.
Teď je v písku zavátej
úplně nahatej.
Byl mu prej strašnej hic,
chtěl se svlíknout ještě víc.
Jenže neměl už nic na sobě,
tak přemejšlel o době,
jak s Lubošem z blázince
hráli si na mravence a...

R:

4.
Při vzpomínce na Luboše
dal se magor do pláče.
Luboš totiž mrtvý je,
on už dávno nežije
On když byl jednou na sračky,
vlezl doma do pračky.
Byl tam skoro celý den,
jenže nedostal se ven.

R: x2