Stigmata

bušila farářovi na vrata
že se jí udělaly stigmata
u zpovědi prej vod války nebyla
všechny hříchy plechem buchet žehlila

velebnosti poďte honem otvírat
musíte se na ty ruce podívat
mouše bych vlas nezkřivila tak nevím
co jsem tenkrát nahlásila nepovím

mařka vždycky dobrá duše byla
ta by ani mouchu nezabila
ale když to mělo ňákou kačku dát
byla schopná svýho bratra před soud hnát

říše padla a v berlíně strhli drát
vod tý doby však nemohla klidně spát
kolik lidí jen za války udala
nepřežili tak bez viny zůstala

farář na ní kouká říká v očích tvých
to já mařka dlouho vidím těžký hřích
bodejť by si krev na rukou neměla
jenom kdyby sis na to léto vzpomněla

souseda i s rodinou si udala
že se u nich ta židovka schovala
copak myslíš že to na vsi utajíš
že se holka aspoň - do hospody nebojíš

a tak mařka u zpovědi přiznala
kolik tehdy všech udání napsala
farář přines kousek hadru ředidlo
a ze sutany vonělo mu kadidlo

ty s tím ale mařka děláš povyku
příště když otvíráš koukej na kliku
to zas blbli s barvou kluci neteře
mně pentagram malovali na dveře