Proč ?

Stejně jako dva a tři bude vždycky pět, tak každýmu se jednou zhroutí jeho skvělej svět,
Jednou prostě příjde ten blbej den, co ti vezme všechno a zanechá jenom sen,
Tohle poznal jsem taky a nechci nikdy víc, v hlavě mám prázdno, nemám tam prostě nic
Nejhorší je na tom, že se to už nedá vrátit, ty věci, co jsem nechtěl nikdy ztratit,
Ale musím jít dál a začít zase znovu, jsem poučenej a na to přísahám bohu.
Všechno začalo přímo na Štědrej den, byl jsem v tvojem objetí a nechtěl jsem nikdy ven.
Bylas nejlepší dárek v tom nejlepším papíře a nejlepší obraz toho nejlepšího malíře,
Bylo mi jedno kolik na nás kouká lidí, klidně ať tu mou hvězdu na nebi všichni vidí,
Každej tvůj úsměv, každý tvoje pohlazení mně teďka bolí jako boží umučení,
Zasáhla mně pohledem jak amorův šíp, s žádnou jinou holkou mi nikdy nebylo líp.

Proč jsem si vždycky myslel že mně doopravdy chceš, proč jsem byl tak najivní a nepoznal tu lež? Proč? Na tebe tolik otázek mám a proč také zjišťuju jak málo tě znám..

Proč jsem si vždycky myslel že mně doopravdy chceš, proč jsem byl tak najivní a nepoznal tu lež? Proč? Na tebe tolik otázek mám a proč také zjišťuju jak málo tě znám..

Bylas prostě jiná, lepší než všechny kolem, já byl velkou hostinou a ty prostřeným stolem,
Bylas krásnou sochou na opuštěným dvorku, měl jsem tě strašně rád až do kostí morku.
Nebojím se tohle přiznat cítil jsem lásku, tenhle krásnej cit, kterej visí na provázku,
Neměl jsem pro tebe slova, neměl jsem potřebu, měla jsi to stejný a já cítil jsem úlevu.
Pak jsi řekla chci tě a já byl v sedmým nebi, měl jsem z tebe pocity plný touhy a něhy ale jak šly dny dál, já začal zvolna chápat, že asi oba v tom začínáme tápat a já nechtěl zjišťovat čí to byla vina ale nervozita se nás držela jak špína, třeba se moc vzdálil a třeba dělal chyby ale teď už je pozdě zbylo mi jenom kdyby, pak přišel ten den ta vyjebaná hádka, moje hlava byla plná jako městská skládka, byla plná lítostí a nervů asi proto měla tak brutální vervu. Pak jsi řekla jednu větu co mě tak moc zranila, položila na kolena a úplně zničila, lituju toho, že jsem tě kdy poznal, jenom tuhletou větou teprv moje depka začala. O hodinu později už se procházím po venku, moje tajný přání je mít kouzelnou sklenku, aby byla plná nápojem času a lásky, toho kterej umí léčit starý vrásky, jediná věc mi zbyla a to jsou moji kámoši za stema a bezhlavý bych se topil v taškách po uši, jsou pro mě něco jako světlo na konci tunelu, kamarádi slibuju na vás se nevyseru.

Proč jsem si vždycky myslel že mně doopravdy chceš, proč jsem byl tak najivní a nepoznal tu lež? Proč? Na tebe tolik otázek mám a proč také zjišťuju jak málo tě znám..

Proč jsem si vždycky myslel že mně doopravdy chceš, proč jsem byl tak najivní a nepoznal tu lež? Proč? Na tebe tolik otázek mám a proč také zjišťuju jak málo tě znám..

Teď přichází noc a moje slzy schnou, já pochopil, že nejsem jen sračkou ubohou a budu se rvát a chytat další šance nenechám už na sebe házet další srance, musím teď stát a jít hip hopem k cíli, nebojím se překonat už ani osmou míli, kámoši mně podrží a za to jsem jim vděčnej, pomáhaj mi splnit ten můj sen neskutečnej.

Proč jsem si vždycky myslel že mně doopravdy chceš, proč jsem byl tak najivní a nepoznal tu lež? Proč? Na tebe tolik otázek mám a proč také zjišťuju jak málo tě znám..

Proč jsem si vždycky myslel že mně doopravdy chceš, proč jsem byl tak najivní a nepoznal tu lež? Proč? Na tebe tolik otázek mám a proč také zjišťuju jak málo tě znám..