STÍN KŘÍDEL

STÍN KŘÍDEL
Touha tvá je zvrácená, nebeská brána zavřená.
zkaženost je rouhání, bát se svých probuzení.
Pročítáním knihy knih, myšlenkou uzavřený,
nejsi jako nikdo z nich, nebem bloudíš ztracený.

Po migračních čarách stád,
znavený, Ikaros zažil let i pád.

Proti větru k výšinám ruce rozpínáš,
stín křídel tvých část země zakrývá.

Květy zlé za zahradou měnící se v širý háj,
burácejí záhadou, nepochopený jinotaj.
S touhou bájných Daidalů majestátně stoupat výš,
silou mocných Pegasů nebem ztracený bloudíš.

Po migračních řadách stád,
znavený, Ikaros zažil let i pád.

Proti větru k výšinám ruce rozpínáš,
stín křídel tvých část země zakrývá.
Proti síle zákonů touha nevinná,
být k slunci blíž,
máš křídla vztyčená - chceš letět dál!

Touha tvá je zvrácená, nebeská brána zavřená,
zkaženost je rouhání, bát se svého ztracení.