Jednou

Slyším Tvůj nádhernej hlas, nemůžu spát...
Vidím Tvoje modrý oči v myšlenkách...
Jsi moje bílá paní, ale nechci lhát...
Já Tě totiž nemůžu mít rád...

I kdybych chtěl, tak všechno bude proti nám...
Nemůžeme utýct, lásko, není kam...
Svícen zhasíná, neplakej lásko má...
Však jednou bude každý chtít být cigán...

Drahá moje lásko, tohle píšu pro Tebe
Doufám, že se máš fajn, kotě, až do nebe
Furt ňák nemůžu překonat, co se stalo
A tak mám potřebu vyjádřit se, zpovídat se
A nejen Tobě, ale všem
Protože Tys to mohla překonat, ale dala si mi košem
Nemůžu překonat, že Tvý rodiče nechtěli
Abys byla s černým, jinak by Tě z domu vyhodili
Chápu, že ses bála, ale spolu lásko
Bysme to zvládli, bydlení, prachy i děcko
A tak ňák všecko, stačilo přeci bojovat
Říct ne a postavit se, zabodovat
Jenže všecko jinak moje
Jsem ďábel pro ty Tvý i pro ty mý
Ach ne, proč je to tak zlý?
Kdykoliv zavřu oči, tak se zamyslím...