SONÁTA VYVOLENÝCH

Tklivé tóny zní Vesmírem
letí nekonečnou prázdnotou
svíravé nutkání mrtvých duší
unáší čarokrásnou melodii zítřků.

Již nežijí ti kdož je vyslali
není kdo by jim naslouchal
tak letí samy a znějí a znějí
sílí a mohutnějí svou krásou.

Snad jednou dorazí kam mají
snad budou vyslyšeni kýmsi
a ohromí svou harmonií
svou dokonalostí Vesmírné krajky.

Věřím že dojdou slyšení
že Vyvolení pochopí mystiku tónů
a jednou, jednou je zachytí
a vyšlou dál na jejich cestu
NEKONEČNEM.

DAEMON: ... rozhodili jsme své formule které nás On naučil, do všech koutů Země a nezbylo než čekat. Vše má svůj čas, vše má svůj Řád. To jsme věděli vždy. Jenom člověk na to zapomněl.