Píseň smutného nekrofila

Kdo přinesl tmu, do naší země
Kdo naplnil životy dětí jedem


Je to jako sen, snažíš se dostat pryč
Chtěl bych smazat dny, začít znovu žít
Ty už nechceš spát
Ale nemůžeš vstát, dokud dejcháš

Jednou příjde den, sleduju horizont
Vyhlížím lepší dny, stojí to za hovno
Nějak ti docházejí, únikový cesty
zbytečně hledáš, ten exit tu není

(REF):
Chtěla jsi jít se mnou lásko, máš chladný ruce
Zvu tě z rakve bejb, nahodim vitální funkce
Postavit do řady do mý armády zombies
Praskání kostí jako poselství doby

Studená jak jarní sníh začala roztávat
Jako bych zastavil čas, byla jsi nádherná
A čas šel dál a ty jsi začala tát
V mým sklepě kde ležíme už navždy jen ty a já


Takže každej kdo někdy šukal mrtvolu, ať dá ruce nahoru!

Nikdo?

Podáš ruku jak dřív a tma ti naplní plíce
Na cestě kterou jdeš není prostor pro výběr
A ty jsi ji vzal s sebou, je pro tebe přítěž
Potáhneš ji dolů, až na místo kde chcípneš

Proč se táhnu s mrtvolou na zádech přes půl kraje
Mám rozpadlej vztah, jsem na ni asi mladej
A tak čekám na den, kdy mi vykouříš a sklapneš
Ale zatím marně, náš vztah je tak chladnej

(REF)

Ty a já

Okej
Takže, kdo měl někdy sex s mrtvolou, ať dá ruce nahoru!
Udělejte bordel!