Jenda Šťovíček Katapult

Sedím nevím už v kolikáté šatně,
na židli kostým a ladím kytaru,
jeviště tone zatím ještě ve tmě,
do které svítí rudé oči Marshallů.

Sedím a mám ten divný pocit,
kdo nehrál ten ho nikdy nepoznal.
Mám sucho v krku,ruce se začínají potit,
pokaždé jako bych znovu začínal.

Katapult!!

Vysvobodí mne snad až záře reflektorů.
Až začne sálem dunět muzika.
Při starém dobrém Rock n rollu.
Se ozve aplaus publika.