Oblázky

Hudba: Hanuš Klůs Text: Jaroslava Žembová

Vždyť dobře vím, že hra se hraje,
slovíčka sklouznou v jinotaje,
to loutky mají provázky,
to loutky mají provázky.

Tak proč si nalhat v noci všední,
že už se nikdy nerozední,
ráno mi klade otázky,
provázky.

Že se mě dotkne pohlazení,
které však ničím jiným není,
než pohlazením bez lásky,
než pohlazením bez lásky.

Že se mě dotknou v cizím čase,
významy skryté v tichém hlase,
významy skryté v bělásky,
bez lásky.

Bože mě chraň před cizí zlobou,
slavíci zpívaj, vrány klovou,
zase už sčítám oblázky,
zase už sčítám oblázky.

Myšlenky vzlétnou neurčitě,
chycené záhy v husté sítě,
a v očích svítí obrázky,
oblázky.