Tání

Hudba: Hanuš Klůs Text: Jaroslava Žembová

Skrytým hledím pozoruju,
jak se zvolna roztavuju,
jak se zvolna měním.

Až zas přijdeš budu cizí,
to, co bylo, také zmizí,
drobné mince směním.

Nehledej mě, budu jiná,
a neptej se po příčinách,
ty jsou mezi námi.

Nevyčítám, nemám zdání,
proč mlčíš bez přestání,
proto ten bod tání.

Přeměněná na sklovinu,
plná světla, plná stínů,
čekáním se plením.

Průhledná a přitom vroucí,
naivní a nevědoucí,
že se jednou změním.

Nehledej mě, budu jiná,
a neptej se po příčinách,
ty jsou mezi námi.

Nevyčítám, nemám zdání,
proč mlčíš bez přestání,
proto ten bod tání.