Zpověď

Už dlouho procházím svojí minulostí,
nacházím plno zlostí, plno pochybností .
Sere mě to hluboce až do morku kostí .
Proč jsem nikdy neřešil život s hrdosti ?
Proč se na světe chováme jako hosti ?
A proč nechodím s hlavou styčenou,
jenom se cejtím jako když mi máváš na rozloučenou .
Vím, že sem ti ublížil a né jen jednu chybu
Ale stejně musím dál se svojí osobou
Zkusím zapomenout na to, co bylo
Vím, že moje srdce by to teďkom správně pohřbilo
Řekni mi proč se to všechno krásný ztratilo
Já to nepochopím skus mi to vysvětlit
Skus mi říct proč
Chci to pochopit !
A jestli existuje bůh tak mi skus mojí cestu osvětlit
Abych mohl jít dál abych si život nepojebal jako hodně mojích kamarádů
Proč jsem měl vždycky hlavu plno nápadů
Nevím nepřímám žádnou radu
Nikdy jsem nebyl pán na vrcholu hradu
Chci se omluvit všem těm který pocítili mojí bolest
Občas se chovám jako malá ratoleš
Je to vlastně jeden velkej trest
Postupem času si odpykám svůj trest
Někdy bych chtěl budoucnost vyčíst z hvězd
Ale co nadělám minulost nezmění
Pot utírám a krev polykám
A silnou čáru na srdci mám
Taky teďkoms předám jednu radu vám
Když něco uděláš rači si to v mysli třikrát rozmysli
Abys pak po sobě nezanechal ve světě samí nesmysli
Vaších názoru moje myšlenky pomalu zkysli
Už to nebudu řešit začínám na novo novej život
Už nebudu takovej zmrd
Buď poletím nahoru a nebo spadnu ke dnu
Mám svího bráchu kvůli kterýmu se vždycky zvednu
Rozkopu tu bednu špatných myšlenek
Budu se cejtit jako pán
Jako vod plenek
Nasadím novej oblek
A nebudu se votáčet za minulostí, vždyť tam mám vlastně jenom plno pochybností, a zlostí.
Tohle byla moje zpověď . Nečekám na odpověď
Nečekám nic už od patnácti na nic
V deseti letech jsem měl život bez hranic
Kam to všechno zmizelo? NO kde to je ? Všechno to spadlo do hnoje
Čím starší tím víc a víc boje , ale stejně už se ti nepodaří rozdrtit srdce moje
Já nejsem dokonalej ani nebudu a tak to je, né jeden člověk mě chtěl podrazit
Klidně mi do zad narazit, moje štěstí zamrazit
Doufám, že ste se v tý větě našli
No nebudu vám radost kazit
Nemusím se v klidu mít
Nemusíš mě mít rád, ale chci to vědět
Nechci s tebou jako kamarád na pivku sedět
Do očí ti hledět a přitom nic nevědět
Vím, že by mě hodně lidí chtělo vidět na dně
Vole, já stojím pěvně, tvrdě a rovně
Najednou jsem v životě stál v hovně
Možná si na tom byl podobně, no a možná taky ne
No je to na tobě stejně oba skončíme v hrobě
Budem kráčet spolu na jednom molu ať už nahoru či dolů
Stejně narazíš na ňákou bandu dolů, který se ti pokazí zkazit můj sen
Musíš s nima bojovat jako Džeky Čen
Musel jsem to dát, nemohl jsem to v sobě dusit dokuď nespadnu na zem
A Děkuju všem těm kteří si poslechli mojí zpověď
Klidně to kritizuj, ale nezanechávej odpověď
Zanech si to v myšlenkách, ve sví paměti ať ti to tam zůstane třeba na věky