Máme svůj Řím

Octavian:
Odpověz mi sestro má,
tak jaký je tvůj muž.

Octávie:
Víš já nejsem neskromná,
heslo mé je vlasti služ.

Octavian:
Jeho další plány musím znát
a dobrý pozor dát.

Octávie: Kdo je Antonius málo vím,
dělám, co chtěl Řím.


Octavian:
Události berou spád,
on musí z města ven.

Octávie:
Stejně se mnou nechce spát,
pokud nepropil svůj den.

Octavian:
Zase zpátky já mu Egypt dám,
tam s ním záměr mám.

Oba:
Kdo je Antonius málo vím,
dělám, co chtěl Řím.
Náš velký Řím, náš velký Řím.


Octavian:
Octávie drahá slyš,
já mám tě sestro rád,
tvoje služba končí ti.

Octávie:
A můžu známě zvát.

Octavian:
Už si volná opět jako dřív
a u nohou máš Řím.

Oba:
A tak Antonius odchází
a nám neschází.
Máme svůj Řím, náš velký Řím.