Sama na zámku

Ví Bůh, co víc mi schází,

jestli slunce nebo ptačí zpěv

Když nikdo nepřichází,

v mých žilách stydne krev



Můj otec jistě strádá

a pláče do noci

Já byla bych s ním ráda,

jenže mi není pomoci



Stále jen čísi stín mě v chodbách provází,

snáší se z oblohy dešťů provazy

Bývám opuštěná a světem zrazená,

jsem jen vězeň, vězeň bez jména



Stále den za dnem se střídá

a žádné svítání

Můj společník mě hlídá

a strach mi nahání



Já vím dobře, proč jsem tady,

a vím, proč mám nést

pro jednu růži ze zahrady

jen já ten krutý trest



Stále jen čísi stín mě v chodbách provází,

snáší se z oblohy dešťů provazy

Bývám opuštěná a světem zrazená,

jsem jen vězeň, vězeň bez jména