Sochy vázy drahý kov

Sochy, vázy, drahý kov,
obrazům též rám,
jen berete říkám vám,
zapalte ten hrdý krov,
drancování spád,
ten má vždy stejný řád.

Tak se hroutí slavný rod,
ze strachý pláten tvář
zachváchtí ohně zář.
Lůze vždycky přijde v hod,
do rukou chvíli dát,
toho jenž tu dříve vlád.

Já říkám vám,
dál ať jen plápolá,
žár pálí chrám,
chrám těch již vládli nám.

Tak se hroutí slavný rod,
ze strachý pláten tvář
zachváchtí ohně zář.
Lůze vždycky přijde v hod,
do rukou chvíli dát,
toho jenž tu dříve vlád.

Já dal dřív vám,
chrám s pýrou nádvoří,
já snášet mám,
smích blízkých příkoří.