Já nemám zámek

Já nemám zámek s vysokou věží
a kde mám vzít bohatství.

Máš ale vánek, jarní a svěží
a to je tvé království.

Já nemám polštář s prachovým peřím
a nad hlavou baldachýn.

Dívám se na tvář a té tváři věřím
mně stačí mít rozmarýn.

To co bylo, dávno není
něco muselo se stát
tahle láska všechno mění
ve svůj vlastní protiklad
k čemu pak je velké jmění
když tě nemá nikdo rád
zámek náš je snění
a dlaně jsou náš hrad.

Já nemám kočár zdobený zlatem
a nádherné trojspřeží.

Tak tedy půjdem, brouzdat se blátem
a z bláta dál do louží.

Já nemám stolek prostřený sluhou
a fontánu, zahradní.

Máš ale nebe, zdobené duhou,
když se den rozední.

To co bylo, dávno není
něco muselo se stát
tahle láska všechno mění
ve svůj vlastní protiklad
k čemu pak je velké jmění
když tě nemá nikdo rád
zámek náš je snění
a dlaně jsou náš hrad.