Gabriel

Petr Merxbauer / Petr Merxbauer

Cesta do pekel, ta je dlážděná
Samými dobrými úmysly
Zlatem zdobená, vínem smáčená,
Krásná hudba do ucha ti zní

Zlatník Gabriel krásnou ženu měl
Z lásky velké se s ní oženil
Žloutli závistí muži plzeňští
Když s ní po náměstí vykročil

Měl z veškeré té lásky pod očima stíny
Jeho pohled nebyl zrovna jiskrný
Pořád jenom v práci, nevycházel z dílny
Přesto se mu zdálo, že je blažený

Ach můj Gabrieli, tam u ševce Jíry
Na mou útlou nožku by pravý klenot byl,
Střevíčky jsou krásné, už mi vzali míry
Můžu je mít zítra, jen kdybys zaplatil

Šťastný Gabriel pro svou milou dřel
Jenže den mu brzo krátký byl
Tak o půlnoci sběh na popravčí vrch
O pomoc tam ďábla poprosil

Hej, u mne je to snadné, upiš se mi krví
Já ti za to skvělý život zařídím
Nebudeš Gabrieli poslední ani prvý
Sejdeme se v pekle…pak zmizel jako dým

Z nejjemnější kůže rukavičky krásné
Až po loket dlouhé kupec pro mne má
Až pohladím tě s nimi, budeš jistě nadšen
Jen za padesát zlatých, že mi na ně dáš

Cesta do pekel, ta je dlážděná
Samými dobrými úmysly (Ano, ano to je!)
Zlatem zdobená, vínem smáčená
Krásná hudba do ucha ti zní

Kdo tou cestou jde, špatně dopadne
Věčná muka na něj čekají (ale nestrašte, prosím vás…)
V léčkách života, kdo se zamotá
Toho jenom dobří lidé zachrání (PERTE SE A ŽERTE SE!)