Budha

Petr Merxbauer / Petr Merxbauer


Zrzavý Budha s podmračenou tváří sedí
A přemítá, jak změní tenhle svět
A k jeho trůnu se zatím plíží žháři,
On v prstech žmoulá lotosový květ

V nádherném sále plném zlatých bohů,
Kterému předsedá jenom on samojediný
Milenci sténají, lásko, já ještě mohu,
A muži na záda se stropu prší květiny

Zplodíme dítě, druhé, třetí, čtvrté, páté,
Mám rád, když zvoní dětský smích
Proč se však dětské tváře rozesmáté
Mění v otrávené ksichty dospělých

A na ulici tančí láska
S žebráky valčík v odpadcích
A ďábel nezřízeně mlaská
A cpe si hříchy tučný břich

A Budha sáhne kamsi do rukávu,
Hrst květů růží po světě rozhodí
Kdo ten květ najde pošlapaný v davu,
Tomu se nová čistá láska narodí