Večírek

Alena Kohoutová/ Alena Kohoutová, Petr Merxbauer

Půjčil mi šaty na večer
A řekl dobře se bav,
Pak zmizel, já teď nevím, co s tím dělat mám,
Neznám tu nikoho

Snad mne zachrání sklenka vína
A nebo něco tvrdšího,
Znám jenom ty šaty, co teď na sobě mám
A večer přede mnou

Jakoby v mojí duši někdo brečel,
Když moje oči vidí, jak se lidi baví,
Mne tady pořád nikdo nezná,
Tak ať si brečí dál

Cítím ty významné pohledy,
Úšklebky, žerty a tak,
Kdo ji sem přived a kdo ji tu zná,
Co je vám do toho.

Ty vaše umělé úsměvy
A oči chladné jak led,
Pletky a doteky pod stolem,
Šperky a diskrétní smích

Jakoby v mojí duši někdo brečel,
Když moje oči vidí, jak se lidi baví,
Mne tady pořád nikdo nezná,
Tak ať si brečí dál

Proč mne vzal na tenhle večírek,
Snad se tu styděl být sám,
Proč mne pak s úsměvem odložil,
Jak věc, co nemá rád

Těch krásných šatů od něho
Mám právě akorát dost,
Nechám je svlečené na stole,
Sbohem, já odcházím

Už není nikdo, kdo by ve mě brečel,
Tak jenom ať se tady všichni dobře baví,
A u mých dveří marně stojí,
Kdo měl mne málo rád