Černý racek

Černý racek

Díky fáčům, chaluhám, křídlo hojí,

racek černý sám a v ústraní,

není žádná zásluha, žít a pojít,

racek černý síly sbírá,

mívá to lehčí racek stejnostejný z hejna,

šedý jak druzí, chechtavý,

létá, kam stačí, k čemu výška beznadějná,

výška křídla unaví.



Pustí se k výškám,

tam, kde v bájích ptáci hynou,

když duhu touží sezobnout,

a když se zřítí, hejno odmění ho slinou,

hejno líné křídlem hnou.



Černá křídla prokvetlá, výškou sílí,

racek černý zas byl kousek blíž,

létá, i když nelétá, výška mílí,

málem zobal mléčnou dráhu.



Pouští se k výškám

tam, kde v ságách ptáci hynou,

už málem na svou duhu sáh,

posté se zřítil, jak se mohli s duhou minout,

křídlo léčí v chaluhách.



Díky fáčům, chaluhám, křídlo srůstá,

racek černý dál sní o duhách.