Hřích

Já chtěla bych mít tu moc,
co nemám nebudu mít.
já chtěla bych vrátit jednu noc ne o tom jen snít,
a znovu ji strávit s kým dnes už to vím,
já chtěla bych ji strávit s tebou a znovu se opít šampaňským.
a nejde o chvíli co pohasne,
jde o chvíle ty úžasné ,
plné dobra a klidu,
pohody smíchu,
kdy vracím se k neřestem,
kdy vracím se k říchu.
Ta chyba není jen ve mně,
ta chyba je v nás,
ten omyl nevyléčí nikdo,
snad jedině čas.
Čas věčný lékař,
věčný lék a tak ten co mě tenkrát svlékl ,
nemusí být zlý,
jen neumí milovat a proto ráno odchází.