Rudegast

Deset roků tady krútim a kolik mám před sebú?
Skrzeva ho v noci sa rmútim, v papučách cestu škaredú.
Špínu a prach mám na gaťách, kde sú doma žehlené puky,
po hospodách, z papule pach, roztřesené ruky, před putykou stojí parta ogarů.

Tož jsem ho našel, u bafáča v lesi stojí sám,
ze šutru chap jak hora, třesu sa a nedýchám.
Goliáš, Bůh i lesní duch, majestát, hlídá všecko živé,
špinavců král, o duše hrál, já jsem mu tu svoji dobrovolně odevzdal

Je to rude, je to rude Rudegast

Rude su já, rude je aj moře, rude zme tu všici aj to v trúbě kuře