Z pohádky do pohádky

Z pohádky do pohádky
Plácám se životem
Květinám trhám plátky
S pompou a rachotem

Věty jsou černobílé
Smutné a veselé
Až přijde moje chvíle
Budou tam andělé

Můj krok je příliš vratký
A duní salvy děl
Vraťte to kousek zpátky
Já jsem je neviděl....

Můj krok je příliš vratký
A nápor plynulý
Jak já teď k tomu přijdu,
že jsme se minuli

Až moje duše střese
Co na ní ulpívá
Hlas chóru andělského
mi k tomu zazpívá

Můj krok je příliš vratký
Proto jsem nepřišel
Vraťte to kousek zpátky
Já jsem je neslyšel...

Jsem celý zahlcený
Školou a výchovou
Duši mám poničenou
a nemám na novou

Andělé odletěli,
Stali se hvězdami
Počkejte na mě chvíli
Já chci jít za vámi

Můj krok je příliš vratký
Má řeč je samý blud
Vraťte to kousek zpátky
Já začnu od jinud

Umlčím všechny zmatky
Otevřu stavidla
Andělé pojďte zpátky
Vemte mě na křídla...