Moravská

A když bylo před kostelem,

hádala sa duša s tělem.



Tělo, tělo, cos dělalo?

O dušu jsi nic nedbalo.



Tělo, tělo, tělo hříšné,

bývalo jsi v světě pyšné.



Chodilo jsi po muzikách

a já ležím v těžkých mukách.



Chodilo jsi v stříbře, zlatě,

a já ležím v černém blátě.



Cos vidělo, to jsi chtělo,

na hříchy jsi nevzpomnělo.



Nedávej mně, duše, viny.

Bylas ze mnú v každéj chvíli.