Marie

Marie! Já nespím, jsem na cestě celou noc
Já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o pomoc
Pluji k tobě se stěžněm vztyčeným
Mečem svým jdu si tě dobýt

Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr
Na zem se snesla hejna ptáků bez křídel
Moje loď se v bouři kymácí
Do bot mi teče a nad hlavou hoří

Posílám ti v láhvi pár nenapsanejch vět
Nezdráhej se přijmout, jen to, a je to naposled
Až vyjedou čtyři jezdci na koních
Bude pozdě chtít se schovat

Ledovce tají a moře zaplavuje zem
Den je jak noc a noc je jako den
Z nebe padá nekonečnej déšť
Vichřice zuří a potopa trvá

Tak oblékni si svoje šaty sváteční
A dojdi až k té hoře, co do nebe ční
A zbyde-li ti čas, tak volej do mraků
Marie! Že nejsi poslední, žes byla prvá