Pohled

Pohled tvůj mě omráčí, cítím jeho bodláčí.
A možná říká ..
Možná snad říká ..
A možná říká ..
Něco snad říká ..

Potom padne únavou, popřemýšlím nad hlavou.
Že už snad svítá,
že už snad svítá,
že mu snad svítá,
že už snad svítá ..

SOLO

Jen do ohrady vstoupíš, tam rozzuřený býk,
tak nic moc neváhej – moc času nezůstává.
Snad můžeš se pokusit vít s vlky na měsíc,
pak ale neříkej, „kde jsou lidská práva“
To ne ..

Klidně mi povídej, co chceš ještě říct,
já můžu ti snad jen říct, že nic moc nenamítám.
Tak výčitek na tisíc, a možná ještě víc,
je to tak nádherné, když černá černou střídá.
Tak fajn ..

SOLO

Poslední zvonění, prý tomu se tak říká,
vyletí opona a hned za ní dýka.
V těch slovech mělo znít „lásko mám tě ráda“,
já jsem však zaslechl, že jsem vůl, a ty co ..
Tak co ..