Brouk

Já strašně nerad chodim v noci po hlavě, vždycky se vzbudim až někde v toulavě,
sie, Siegmund Freud, jen to za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře.
V hospodě sedim a tečou mi sliny, Ivan a Pavlov, ten je ti milý,
??? mléka a pak mi dojde, tohleto neni, to co mi chybí.

?????
pak moje duše dojde náhlýho klidu, hrozně zavíská, když uvidí tu bídu.

Já nerad spim, mám divný vize, že se se mnou houpá nahnutá věž v Pise,
všechno se mi houpá, ten strach za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře,
jsem novej romantik, v hospodě zas sedim, nádherná krajina, utěšeně hledim,
tak co to bude, sklenici mléka, takové přání šenkýře leká.

?????
pak moje duše dojde náhlýho klidu, hrozně zavíská, když uvidí tu bídu.