Voko,Marie

Doma sem řek, že jdu do kina, stokrát jsem se už proklínal,
starej čert mi napískal, abych tam šel a zase hrál voko, Marie.

Vážně jsem tě chtěl překvapit, vyhrát, Vlastu ti předplatit,
patnáct šestnáct, někdy trop, je jenom jeden správnej strop voko, Marie.

Pak už jsem chtěl jen zpátky vklad, ze sumy v banku by neměl hlad
deset let žádnej somálec, dvacet je málo, padá klec, voko, Marie.

Kohout třikrát kokrhá, ze zoufalství roztrhám karty svý snad cinknutý,
a jak kohout kokrhal, myslim že kdybych poker hrál, snad možná čert ví.

V půlnoci začal padat list, z rádia v koutě syčel twist,
bylo to vážně o prsa, chlap od SA měl dvě esa, já voko, Marie.

Ve čtyři ráno rozbil bank jedenadvacet řezník Lang,
já doufám, že ho sama znáš, jemu teď patříš ty i dům náš, voko , Marie.

Věřím sám, že tě nebije, když z cizinecký legie
píšu ti jak mám tě rád, v džungli je klid a tak jdu hrát voko, Marie.

Kohout třikrát kokrhá, ze zoufalství roztrhám karty svý snad cinknutý,
a jak kohout kokrhal, myslim že kdybych poker hrál, snad možná čert ví.