Bůh a pán

Na větvi visí pán umbrtka
Na tácku od piva umbrtka pán
Ve stínu komínu
Bez brejlí s pupíkem od piva
Ve stínu umbrtka pán

Tak moc se zaklání
A klouže po ledu
Hodný je umbrtka pán
V pokoji hospody dlouho vysedává
Až doma leží po cestě jde zakloněn
Jak jeřáb umbrtka pán

V ruce má virguli
Ukazuje kdo dlouhé vlasy má
A kdo práci má
Kdo dlouho popíjí
Kdo svojí míru sám zná

Cisterny komíny vlaky a baráky
Zdi hnízda pro ptáky
Ty který odtáhli do teplých krajů
Zalévá mlékem se škraloupy
Umbrtka umbrtka pán

Je stržen magií kouzlem a čarami
Dlouho a pomalu šel hledal
Přehlížen ženami pivo si natočí
Sám v prázdné hospodě sám

Poznáš ho pojí prejt u koně
V záklonu odchází on bůh náš zpocený
Krásný muž a pán Umbrtka pán

Ve stínu fabriky jsou to okamžiky
Tam pije pivo náš bůh a pán
Tam nasává umbrt kapán

Odnáší pípu si na zádech v záklonu
Odchází ve vatovém kabátu
Se strachem ve vočích umbrtka pán

Jde z domu hned ráno
možná má vyhráno
vyhráno nad prací
náš bůh a umbrtka pán

možná má placenou dovolenou
náš bůh a umbrtka pán

sestoupil bůh náš z nebe do kouře z komínů
a zdědil firmičku 60tisíc má měsíčně
vůbec se nepředře
náš bůh a pán umbrtka pán

„umbrtka stojí zcela sám ve stínu
průmyslového komínu kam žena nesmí
a ani nepáchne protože nejkrásnější
z Doubravky je stejně Teplárna“