Tmavá potěšení

Po válce
U okna
Matka sklonila hlavu
Nad svým mrtvým synem
Pak stála a vysmívala se smůle do očí

Nikdy to nesmíš vzdát
Znělo tmou
Ale ruce a oči chtěli něco jiného
Koukni se sama sobě do očí
Myslíš si, že v jiným světě bys neplakala

Řekla, že sešla ze své cesty
Aby poslouchala hudbu co nemá chuť
Řekla, že dlouho přehlížela mnoho věcí
Ukrytých kolem
A že nebylo žádný potěšení
V ní, v životě, ani ve spánku

A pak řekla, že už nechce další roli
V černobílém filmu

Po válce
V rozbitém domě
Matka sklonila svou hlavu
Nad mrtvým synem
Ostří pohladilo její stín
Ruce pevně přitisknuté k tělu
Když usíná