Zavřené dveře

První v řadě
Ti co si tak pyšně vykračujou
Plní dojmů, pocitů síly a odvahy
Zůstávají lhostejní

Utíkají pryč
Do dětských temných radovánek
Kde si vzpomenou na starý časy

Vzpomínáš co řekli o tvých přátelích?
Pamatuješ si to?

Všechno se změnilo v hluku továren
Všechno se změnilo

Jejich obraz je bez lesku
Nedá se jim věřit, když říkají
"Nedopusť se křivdy"

Z okeního rámu
Pozorují ulici
A špínu uvnitř jich samých
Je to jako nákaza v otevřených očích
Jako nemoc

Vzpomínáš co řekli o tvých přátelích?
Pamatuješ si to?

Přestože můžu věřit u jen v to málo
Je moje víra silnější než kdy předtím

A to jsou ty zavřené dveře
Od kterých nemají klíč

Všechno se změnilo v hluku továren
Všechno se změnilo