V autobuse

Až tě příště zase něco osvítí
tak mi to prosím pověz dřív
mám tvrdou hlavu, něco vydrží
už měknu pod tvou zátěží
byls moje šance

Teď je asi už nabíledni
ani ty nejsi poslední
slyším z tebe hudbu pohřební
jsi moje vedro polední
ale čas běží, bude se smrákat
na rozloučenou pusu, a pak

v autobuse cestou domů
směje se na mě kvůli kdoví čemu
třeba mě pozve dál
kdo by takhle pozdě utíkal
Vystupovat už hlavou kejvá
no já ráda co mi taky zbejvá
pleteš se nemám stání
vyrazit za tím z čeho kápne víc

Dobře vím že tohle nemáš rád
neměla jsem o tom začínat
radši to spláchnem v přítmí kina
další nudnou flaškou vína
je mi z ní špatně, vidím tě dvakrát
dvakrát víc než bych chtěla
a pak

v autobuse cestou domů...