Napiš mi panenko

Napiš mi panenko jednou, dlouhý a voňavý list,
smutno je za okny, hvězdy už blednou
a já bych chtěl od tebe psaníčko číst.

Když náruč je prázdná a studí,
víc než-li kamenná zeď,
zdá se mi o tobě, dřív než mě vzbudí,
frajtr co křikne pár přisprostlých vět.

Jsou svítání s příchutí louhu a rána tak vlhká, co víš,
slunko má od mraků na tváři čmouhu,
já z mosazných nábojnic nad lůžkem kříž.

Napiš mi panenko zrána, kdo se ti zdává v tvých snech,
o naší lásce piš, hvězdičko malá,
ať každé slovo je voňavý dech.