Balada z hor

F G C
Byl podzimní, nevlídný den, na horách už ležel sníh,
F G C Ami Dmi G C
/:na kraji města dům poslední stál, někdo v něm písničku hrál :/

Tak milou a prostou jak vánek, co na jaře přináší déšť,
/:chvílemi ostrou, jak vrcholky hor, co muže vábí a zvou.:/

Sundal jsem ze zad svou krosnu a potichu vešel jsem dál,
/:u okna seděl a jenom tak hrál, jak by mě čekal a zval:/

Měl drsnou a zarostlou tvář, jak všichni chlapi tam z hor,
/:a oči modrý, jak srpnový den, jen bez berlí nemoh´ se hnout:/

Podivnou baladu zpíval, že pokořil nejvyšší štít,
/:na cestě zpátky jen jeden zlej krok, když našli ho, nemoh´dál jít:/

Byl podzimní, nevlídný den, na horách už ležel sníh,
/:tma jako samet, skryla můj stín, jen refrén mě doprovodil:/