Ztracená

Pamatuješ taky dny co prožili jsme spolu
no a teprve teď bolí to až teď si říkám bojuj
no a Stále si to představuju stále to chci znovu
ale žádný ani moje srdce bohužel není z kovu
Roztržený na kusy jak po výbuchu dynamitu
nevidím tvou tvář, nevím jestli jsi tu
jestli vůbec mrzí tě to co se tehdy stalo
že jsem nikdy nebyl nafoukanej jako vzdušnej balon balon
To že kdysi zavři oči tak mám před očima tebe
možná je to láska, možná mě to celý sere
celý je to pryč asi celý je to fuč
a pokaždé když tě potkám tak jsem zas malej kluk a
Snažím se být hodnej, milej asi vidím naději
to jednu vim už jistě navždy budeš v paměti
někdy se fakt těším až mi srdce na vždy odletí
nejradši bych vzal zbraň a napočítal do pěti
Jedna, dva, tři, čtyry, výdech nádech pět
vystřelenej mozek za ty chyby co jsem tehdy řek
Vystřelenej mozek za mí chování a emoce
za všechny ty sprostý texty za to že jsem nemocnej
Jedna, dva, tři, čtyři výdech nádech pět.
Vystřelenej mozek za ty chyby co jsem tehdy řek
vystřelenej mozek za mí chování a emoce
Za všechny ty sprostý texty za to že jsem nemocnej
Jako malý vyběhl jsem nahý ven a stal jsem v dešti
duvod toho neznam asi jsem chtěl chytat štěstí
dodnes neznám příčinu no byl jsem ještě malý Bascci
a jediný co vim je že jsem pak pěknej Nastyd
Tím jsem jen chtěl říct, že nikdo není dokonalý
lidi dělaj chyby za který se potom platí.
Že každej nese svoje činy, nikdo není svatý
Ale nejhorší je když pak za svý chyby něco ztrácíš
Věř mi není lehký psát to, koukat jestli ladí to
a pak to stejně zahodíš jak další častí kapitol
A zjistíš že tvoje loď začíná být nakřivo
že v polovině cesty nemáš ani prachy na pivo
mrzí mě to, kolikrát to ještě řeknu
kolik bude ještě keců do tý doby nežli vzdechnu
Kolikrát přestávám už myslet do tý doby keců su mám už z hlavy jenom twistér