Sedmá Flaška Vína

Ztrácím přehled o okolnosti,
Ale přesto, že mám zmrzlé kosti,
Stále dýchám prach a špínu
A ty na mě házíš vinu.

V hlavě se mi množí zmatek,
Dnes pondělí a zítra pátek.
Podlehl jsem chlastu a trávě,
Něco jako kulka v hlavě.

Samota mě zabíjí
A ty mě uspáváš svou sladkou árií,
Zpíváš slova, která nechci znát,
Řekni, jestli mám se začít bát.
Žádná zpráva a žádný náznak,
Marně sedím a čekám na zázrak.
Sleduju lidi mezi námi,
Jako by tu žili sami.

Dobře znáš ten pocit viny,
Jako když si lidi hrají na hrdiny.
Jako když tě noční můra zbudí,
Jako když tě nikdo z přátel nepovzbudí.

Dobře znám ten pocit zlosti,
Jako když máš zpřelámané kosti.
Jako když ti v srdci roste plevel,
A v očích napsáno „pozor rebel“.

Samota mě zabíjí
A ty mě uspáváš svou sladkou árií,
Zpíváš slova, která nechci znát,
Řekni, jestli mám se začít bát.
Žádná zpráva a žádný náznak,
Marně sedím a čekám na zázrak.
Sleduju lidi mezi námi,
Jako by tu žili sami.

Jako sedmá flaška vína,
Jako perla na dně Rýna,
Jako když tě skolí rána
Jako píseň, která není hrána,
Jako východ slunce na západu,
Jako slavná kapela po rozpadu,
To se prostě často stává,
Jako další špatná zpráva.
To se prostě často stává,
Jako další špatná zpráva.

Samota mě zabíjí
A ty mě uspáváš svou sladkou árií,
Zpíváš slova, která nechci znát,
Řekni, jestli mám se začít bát.
Žádná zpráva a žádný náznak,
Marně sedím a čekám na zázrak.
Sleduju lidi mezi námi,
Jako by tu žili sami.