Dům bez oken

A tak se ptám je-li noc, anebo den
Jsem totiž zavřenej v baráku bez oken
Kolem je tma a jinak nic
Ale vlastně jestli něco, to těžko říct

Že pojem časoprostor se mi zde rozptýlil
Ale zase mi zde nikdo neradí
Několikrát už jsem se o pár roků zmýlil
Řeknu ti stěno, že to nevadí

A tak se ptám
Zda si věřím, či nevěřím
Jsem totiž zavřenej v baráku bez dveří
Kolem je tma a jinak nic
A tak si nakreslím na zeď pár okenic

Doufám, že pohyb štětcem změní na celou věc náhled
Jenom ne na to, co mi v lochu nechybí
Otvírám okno, čekám vzduch, tak nač otálet

Ale stejně ať se mi to líbí
Anebo nelíbí
Ohalovanej se vnucuje názor
Že nejde o žertík
Že je na zdi čertík namalovanej
A do rytmu se kejvá
Dlouhej z gumy obušek

A tak jde čas
A den a noc a noc a den
A nelze vyjít ven z baráku bez oken
Kouzlo je v tom
Že není kam
Takže je nadbytečný řešit hlavolam

Ten pohyb štětcem nedá faktům přednost v jízdě
Jako je řešit, co mi v lochu nechybí
A kreslit pár mazanic na zeď v tomhle hnízdě

Neboť stejně ať se mi to líbí
Anebo nelíbí
Ohalovanej se vnucuje názor
Že nejde o žertík
Že je na zdi čertík namalovanej
A do rytmu se kejvá
Dlouhej prut

U nás ve vězení za narušení pořádku
Toho si cením, že nezůstane u zadku
Že kromě toho za pokaženou morálku
Byt pro jednoho, kde naučím se zahálku

Na zeď mi ťukaj sousedi taky v maléru
Jako já fňukaj, my chceme dělat v plenéru
Ale na dlouho máme zaražený vycházky
A proto tady všichni malujeme obrázky

A je to dlouhá zakázka !!!