Skřivánek

Čekám jako zimní pták na jaro,
ze všech pórů pod křídly vytryskne láva,
mě se po známejch lidech moc stejskalo,
nadarmo já často bral boha pána.

Skřivánka jsem neslyšel snad sto let,
zvonit poledne na blatech už se stydí,
písně, co jsem vyoral ze země, vracím zpět,
ne každá oči má a do lidí hned vidí.

Skřivánku zpívej a zaleť k oblakům,
z nebe se dívej tam dolů na náš dům.

Z bývalých lásek zbyla vůně v obilí,
stébla těl jim mokrej vítr omývá,
po každém šlápnutí duše vypustily,
až někam za humny, kde skřivan nezpívá.

Skřivánku zpívej a zaleť k oblakům,
z nebe se dívej tam dolů na náš dům.

Budu na odvrácený straně země spát,
pošlu ti poštou pusu, víc tam nehledej,
může se leccos přihodit a něco stát,
tak ještě na chvilku svou ruku do mý dej.

Skřivánku zpívej a zaleť k oblakům,
z nebe se dívej tam dolů na náš dům.